Úvod Diskuze

Diskuze

Potřebujete poradit? Přidat dotaz >>


Diskuse (93 komentářů)

michaela, (30. 07. 2011 08:26) Reagovat
Dobry den,chcela by som sa opytat ako pomoct cloveku ktory trpi syndromom vyhorenia.Mam priatela,pracuje ako osetrovatel,a uz nejaku dobu stratil zaujem o vsetko.Nic ho nebavi,straca zmysel preco rano vstat,nic ho nenaplna,ku vsetkemu je apaticky,podla jeho mienky mu nikto nerozumie,a akakolvek snaha mu pomoct,vyjde na zmar.Po rozhovore snim som dospela k tomu ze aj ked zmeni zamestanie,aj tak sa tym moc nezmeni.Chcela by som mu pomoct ale vobec neviem ako.Posielala som ho aj k psychologovi,ale tam ist nechce.Pyta si pomoc odomna.Prosim poradte mi ako sa spravat k osobe ktora trpi touto chorobou,ako mu pomoct a ktoru nadovsetko milujem.Vopred velmi pekne dakujem za akukolvek radu.
Tomas, (22. 09. 2011 11:50) Reagovat
Najskor sa u mna prejavila nespavost, cely den som bol unaveny a ospaly a cez noc nie a nie zaspat, po roku nespania som nedokazal vykonavat takmer nic, v praci som vydrzal pol roka s tym, ze vsetok volny cas a dovolenku plus zopar dni navyse som musel len vycerpany oddychovat, po vypovedi sa to zmenilo na pravy opak a teraz uz vyse roka spavam pravidelne 12 hodin denne. co je tiez neprijatelne (zacal som pit lubovnikovy(trezalkovy) caj a snazil som sa viac relaxovat), popri tom vsak stale prezivam uzkost unavu, depresie a samovrazedne myslienky, v banke sa nedokazem ani podpisat aj sposob komunikacie dost vyrazne zprimitivnel, psychoanalytika som navstivil, ale ten sa mi smial a tie veci ktore mi predpisal mi neboli vobec po chuti, takze sa snazim bojovat sam. O syndrome vyhorenia som sa az teraz docital, no napriek tomu je to iba pomenovanie, clovek sa musi z toho dostat sam, mam pravdu?
Mallena, (30. 12. 2011 00:39) Reagovat
Tomáši, sama trpím syndromem vyhoření, příznaky hodně podobné Vašim. Také jsem se to snažila zvládnout sama. Jen se můj stav zhoršoval. Sám si nepomůžete, věřte mi, běžte k odborníkovi, psychologovi i psychiatrovi, potřebujete oba. A pokud Vám napíše nějaké léky, tak je berte. Je to jen dočasná záležitost a pomohou. Hodně štěstí.
Tomas, (30. 12. 2011 19:35) Reagovat
Pokud ste meli taky syndrom vyhoreni, tak potom vite, ze syndrom vyhoreni udela cloveku z niceho nic ze zivota peklo. Jak tak ctu Vase prispevky, tak si rikam, ze asi odbornici jsou vsude jini a ja jsem narazil zrovna na spatnych. Ale ja jsem odmitl odbornou pomoc i proto, ze jsem jeste hodne mladej. Stejne se mi nechce verit, ze Vás Váš odborny lekar dal za chvili do poradku a ze ted nemate zadny priznaky doznivajiciho syndromu. A s tou neschopenkou je to tak, ze dostat ju neni az takovy problem u psychiatra s tim, ze jsou v ni uvedeny psychicke poruchy, avsak konktretne na nespavost nebo extremnou unavu Vam nikdo neschopenku neda, protoze oboji sa neda nijak zmerit nebo presvedcive zjistit (kromne spankove laboratore, ale tam se resi pouze problemy s dychanim).
Ladislav, (30. 09. 2011 18:36) Reagovat
Dobry den. pracujem 4 roky v lekarni. z toho 3 roky som tu pracu miloval, ale prestupil som do inej lekarne, teraz tu pracu nenavidim , na ludi sa pozerat nemozem, rozculuju ma ich problemy, nedokazem spavat, schudol som 28kg, som neuroticky, a ked rano vstavam s tym ze idem do prace, je mi az do placu, uz sa nedokazem prinutit napisat ani e-mail, naopak v robote sa 12 hodin nezastavim vsetko chcem mat na 100 percent, ale nikto to ani neoceni...som zufalyyy
Tomas, (01. 10. 2011 08:08) Reagovat
Mozno by bolo vhod si vybavit na pol roka alebo rok neplatene volno, ale tym sa zasa riskuje strata pracovnych navykov, ja som doma rok, a po zdravotnej stranke som na tom uz velmi dobre, neviem co to spravi ked nastupim do zamestnania, ale uz ma to tam aj celkom laka, co je si myslim dolezite.madaras.szm.sk/PaPZ/vyhorenie.docja pijem lubovnikovy caj kazde rano na nespavost
Tomas, (17. 10. 2011 06:56) Reagovat
Este som si spomenul, ze ked som bol totalne vycerpany z nespavosti, tak velku ulavu a energiu mi dodala jedna mala plechovka CocaColy kazdy den na obed, mimochodom az neskor som sa dozvedel, ze tento napoj vznikol povodne na liecebne ucely...
Slavěna, (04. 10. 2012 10:05) Reagovat
Dřív mi také zabíral na únavu kofein v jakékoliv podobě, ať už šlo o kávu nebo coca colu. Jenže já už jsem na kofein přivyklá a mám pocit, že mi nějak zvlášť nezabírají ani energeťáky, a tak jsem pořád strašně unavená.
Tomas, (04. 10. 2012 18:58) Reagovat
U mna to bolo inak, ja som tak psychicky trpel, az som bol z toho fyzicky vycerpany a boli to prave cukry a mozno aj kofein v cocacole, ktore mi dali zasa energiu a ulavu. Inak u teba by som to tiez videl na syndrom, ale ak si precitas ten clanok, tak tam su vynikajuce rady, ze treba sa naucit oddychovat, sebadiscipliny, treba si vytvarat pozitivne vzruchy sam sebe a to znamena nieco, na co sa tesime. Vascinou to byva tak, ze ked nas niekto pochvali tak nam to da energiu, ale ked nie, tak si musime aj sami nejako dopriat odmenu. A o tom je cely syndrom vyhorenia. Inak mozno by som aj poprosil admina, aby niektore prispevky aj moje vymazal, ktore sa netykaju syndromu, tato diskusia aj mojou vinou sa stala neprehladnou.
Radka, (13. 10. 2011 12:14) Reagovat
Dobry den,chtela jsem se zeptat jak pomoci manzelovi, ktery podle nas trpi prave syndromem vyhoreni. Do posledni doby mame bezproblemovy vztah i vlastne zivot. Pouze nepovedene podnikani a par dluhu. Jinak zdravi, deti, souc. prace + vztah bez problemu. V posledni dobe mame ovsem par zmen, prodej stareho domu, koupe noveho, zarizovani, nova pozice v praci meho manzela (povyseni - ale vice zodpovednosti+prace atd), navic nova 'organizace ukolu v rodine', pro deti nova skola atd atd. Manzel sam priznal, ze ma problem, nejak se to na nej vse navalilo a prave se citi bez motivace, je casto vznetlivy - priznava, ze ma toho v praci hodne, ale prace ho bavi. Svuj vzah charakterizuje, tim ze se citi nekde zavreny a vsechny dvere jsou zamcene a on nemuze najit cestu ven. Premysleli jsme o psychologovi, ale jak najit toho spravneho, ktery OPRAVDU pomuze. Nebo mame zkusit 'domaci terapii' - stanovit si zasady/cile atd. dekuji
Pavlína, (24. 01. 2012 13:01) Reagovat
Zajímalo by mě, proč nikde na netu není skupinová terapie? Myslíte že by to lidem pomohlo? :cry: :-?
Andula, (12. 06. 2012 10:32) Reagovat
Já myslím, že se syndromem vyhoření se každý musí vyrovnat sám. Dobré by to ale bylo v tom, že by člověk si mohl popovídat o svých dojmech, poslechnout si zkušenosti jiných atak. Ono je vždycky dobré vědět, že v tom člověk není sám.
Nový příspěvek
Copyright 2006–2018 © Syndrom-vyhoření.cz
Kontakty