Syndrom vyhoření a jeho příznaky
Syndrom vyhoření má řadu příznaků zasahujících do celé osobnosti člověka. Je vždy známkou frustrace v některé oblasti potřeb. Protože se váže většinou na pracovní proces, půjde pravděpodobně o narušení vlastních představ o seberealizaci, schopnosti vykonávat určité činnosti, spravedlivého ohodnocení (nejde vždy o finance), smyslu práce. To vše (spolu s jinými) podkopává vlastní sebevědomí a projevuje se na chování daného jedince, později na vztazích, pracovních výkonech a celkovém zdraví.
1.) Chování:
- Sklíčenost, uzavřenost
- Negativismus (vše je viděno v černých barvách, vše je špatně, nic se nepodaří)
- Neochota, lhostejnost, vyhýbání se druhým
- Vztek (může se projevit utrhováním se na druhé, vulgaritou, agresí)
- Lež a malé podvůdky
- Nesnášenlivost (pohrdání všemi a vším)
2.) Vztahy:
Omezení kontaktů s kolegy- Vyhýbání se klientům, lhostejný a špatný (neprofesionální, cynický či neosobní) přístup k nim.
- Neangažovanost, mechanické vykonávání práce
- Spory na pracovišti, ale i ve společnosti a soukromí, jízlivost
- Otevřená nenávist k určitým lidem, vedoucímu či k instituci
- Naschvály, pomsty
3.) Pracovní výkon:
- Nesoustředěnost, nechuť k práci, chaotické plnění úkolů
- Stále větší četnost chyb (v krajních případech i úmyslných)
- Zpomalený nebo zrychlený (zmatené pobíhání) rytmus práce
- Ztráta nadšení a schopnosti inovace, nižší produktivita práce
- Neschopnost organizace práce, vyhýbání se některým úkonům
- Snížená zodpovědnost
4.) Zdraví:
- Psychická nestabilita
Neschopnost reálného vnímání, fantazie, fobie- Pocit neuznání vlastní osoby, ztráta sebedůvěry
- Vyčerpanost, stálá únava
- Nechuť k jídlu nebo naopak překotné přejídání
- Obtížné usínání a nekvalitní spánek
- Svalové napětí, bolesti hlavy
- Náchylnost k nemocem
- Obtíže s dechem, srdeční arytmie, vysoký krevní tlak
- Deprese, myšlenky na vlastní smrt
Jak je vidět, syndrom vyhoření není opravdu jednoduchou záležitostí a má nebo může mít celou škálu příznaků. Jde o dlouhodobý proces, který se rozvíjí a sílí. Některé jeho projevy však mohou být shodné i s přechodným stresem, zvýšenou únavou nebo obtížemi jiného druhu.
Co je typické pro tzv. profesní syndrom vyhoření je, že se váže na určité prostředí nebo výkon práce.
Může mít odraz i v osobním životě, někdy přetrvává určitou dobu i po odchodu ze zaměstnání (projevuje se většinou negativními sny o práci). V první fázi problémy většinou odezní s odchodem z práce domů, později s rozvázáním pracovního poměru.
Pokud se syndrom vyhoření podchytí včas a podmínky se upraví, může dojít ke zlepšení i bez ztráty zaměstnání.
Diskuse (15 komentářů)
MILADA,
(13. 03. 2012 15:59)
Reagovat
V poslední cca dvou měsících se cítím v práci nesvá. Nebaví mě to tam, protože mám pocit, že stejně moje práce není k ničemu..Mám z toho deprese, jsem podrážděná, nesoustředěná, někdy i zlá doma a nic mě nebaví. Může to být syndrom vyhoření, nebo prostě jsem jen tak normálně znechucená prací.
jana,
(13. 03. 2012 18:16)
Reagovat
Pokud pracujete s lidmi, tak syndrom vyhoření !!!
Hana,
(11. 07. 2012 09:06)
Reagovat
A proč pokud pracuje s lidmi? Člověk nemůže mít syndrom vyhoření, i když s lidmi nepracuje? Já myslím, že u práce s lidmi je větší riziko vyhoření, ale že ho může mít člověk v jakékoliv profesi.
Ajka,
(23. 07. 2012 11:25)
Reagovat
Já pracuji jako účetní, mám kancelář pro sebe a poslední dobou začínám tuhle práci nesnášet. Myslím, že kdybych pracovala s lidmi, že by mě to spíš pomohlo...Já myslím, že je to o tom, jak je člověk nastavený.
Aleš,
(10. 09. 2012 10:52)
Reagovat
Tak jsem si přečetl příznaky syndromu vyhoření a podle všeho jsem učebnicový příklad. Mám snad všechny uvedené příznaky ze všech skupin. Diagnozu bych tedy měl, ale teď co s tím?
Věra,
(24. 10. 2012 12:38)
Reagovat
V poslední době mám problémy v práci. Přestalo mě to tam bavit, ale místo opustit nemůžu. Jsme otrávená, apatycká, všechno mi trvá dlouhou dobu. V noci se mi špatně spí, o víkendu se děsím ,že zas přijde pondělí atd. Je tohle syndrom vyhoření...Nebo obyčejná nechuť. Já totiž v tom moc rozdíl nevidím.
Ivana,
(11. 01. 2013 10:50)
Reagovat
Přečtete si informace na této stránce, přeci jen je odlišitelná normální nechuť a syndrom vyhoření. Na rozdíl od nechuti k práci se syndrom vyhoření promítá i do jiných oblastí a v pokročilejších fázích se dotyčný necítí špatně už jen v práci.
Filip,
(10. 05. 2013 06:25)
Reagovat
Já jsme si uvědomil, že jsem měl pořádný náběh na syndrom vyhoření, až když jsem změnil práci. Najednou jsem zjistil, že různé problémy zdravotní, ale psychické najednou vymizely a já se cítím dobře jako už dlouho ne. Myslím, že člověk, který nezná syndrom vyhoření, vůbec nemusí vědět, že se jeho potíže týkají práce. Samozřejmě asi ví, že ho to nebaví, ale nespojí si všechny symptomy s touto nemocí.
Tommy,
(02. 07. 2013 13:12)
Reagovat
Na mě ten syndrom vyhoření sedí v hodně bodech. Už dlouho nejsem v práci spokojenej. Každý ráno, když tam mám jít, tak je mi fakt fyzicky blbě, chtělo by to nějakou změnu, třeba si i dodělat vzdělání, ale v náladě, ve které právě jsem, se nedokážu nakopnout něco dělat. Je to jak bludnej kruh.
Radka,
(09. 07. 2013 09:01)
Reagovat
Potácím se v úplně stejným bludným kruhu. Kdybych byla alespoň schopná se pořádně už naučit nějaký jazyk, ale pokud člověk zároveň chce mít doma uklizeno, věnovat se rodině, tak to prostě nejde. Obdivuju všechny, kteří jsou schopni v pozdějším věku něco vystudovat. Já bych to nedala.
Nina,
(01. 08. 2013 13:00)
Reagovat
Říká se, že když někdo něco hodně chce, tak to jde. Nevím, jestli to funguje vždy stoprocentně, ale já také dlouho myslela, že když jsem do té doby, než jsem si pořídila rodinu, nezvládla vystudovat VŠ, že už to nezvládnu a nakonec se povedlo. Chce to se odhodlat se, ale důležitá je také podpora rodiny.
Nina,
(03. 10. 2013 09:52)
Reagovat
Všem, kteří toho chtějí zvládnout víc naučit se lépe organizovat svůj čas doporučuju time-management. Určitě najdete o tom nějaké publikace. Naučíte se díky tomu lépe využívat čas. Hodně lidí to neumí.
Jirka,
(01. 12. 2014 07:23)
Reagovat
Když jsem si hledal informace o tom, jak zvládnout úkoly, také jsem narazil na time-management, docela hodně jsem si toho přečetl na internetu i sem si půjčil nějakou publikaci. Problém jev tom, že se to hezky čte, ale nějak se mi to nedaří zavést do praxe. Pro mě tedy neúčinné.
Gábina,
(01. 02. 2015 14:01)
Reagovat
Tak já myslím, že time-management je dobrý způsob, jak lépe zvládat úkoly, ale vyžaduje velkou sebedisciplíny a dodržování zásad. Je jasné, že pokud si to člověk jen přečte a ví o tom, že něco takového existuje, život mu to nezmění.
Kamila,
(21. 04. 2015 09:26)
Reagovat
Ostatně je to stejné jako se vším. Když si budete číst knížky o dietách, také to neznamená, že automaticky zhubnete. Prostě člověk je od přírody líný a je nutné s touhle leností bojovat, alespoň chce-li člověk skutečně něco dokázat.