Úvod Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření, jinak také „burnout“ je v dnešní době poměrně známý jev.  Můžeme se s ním setkat všude tam, kde dochází k dlouhodobě se opakujícímu kontaktu lidí, s řešením různých osobních, zdravotních, profesních i jiných problémů. Ve většině případů se syndrom vyhoření váže na pracovní výkon. Postiženi bývají především lidé, jejichž práce je založena na kontaktu a komunikaci s druhými lidmi.

Syndrom vyhoření, co to vlastně je?

Pojem „syndrom vyhoření“ je poměrně mladý, do povědomí lidí vstoupil až v druhé polovině 20. století, kdy jej začal používat americký psychoanalytik H.J. Freudenberger. Nicméně příznaky tohoto syndromu jsou známé velmi dlouho.

Tento pojem by se dal rozdělit do dvou slov
  • Syndrom – skupina nějakých příznaků
  • Vyhoření – zničení, zpustošení, vypálení

Laicky by se tedy dalo říct, že jde o řadu příznaků, které vypovídají (naznačují), že se osobnost člověka hroutí. Že se kousek po kousku ztrácí.

Zní to hrozivě a skutečně to může mít i hrozivý dopad, pokud se neučiní patřičné kroky k nápravě.

Diskuse (19 komentářů)

MIREK, (31. 12. 2011 14:35) Reagovat
Já myslím, že vyhoření dnes hrozí každému. Zvlášť když si někteří zaměstnavatelé uvědomují, jak je velká nezaměstnanost a podle toho se zaměstanci nakládají.
Miroslava Klimová, (14. 01. 2012 17:46) Reagovat
S tím máte pravdu a ministr Drábek si myslí, že je všechno OK.
AŇA, (28. 05. 2012 09:17) Reagovat
Politiku bych vůbec nezmiňovala. Člověk se by se musel jen rozčilovat, anebo fakt vyhořet a padnout do apatie, kdy mu bude všechno jedno.
PP, (15. 03. 2012 20:29) Reagovat
ti naopak jsou za větrem. Horčí to mají zaměstnavatelé, resp. ti, co se živí jako OSVČ sami. Nejistota zakázek vs. jistota plateb zaměstnancům a závazky z denního života jsou na psychinu...
ELIŠKA, (23. 05. 2012 05:02) Reagovat
Tak do jisté míry je OSVČ namáhavé, ale nemyslím si, že tady je enormní riziko syndormu vyhoření. Je to stresující, ale syndrom vyhoření se většinou týká práce s lidmi, takže záleží na tom, co OSVČ konkrétně dělá.
Ivana, (06. 07. 2012 16:42) Reagovat
Záleží na psychické odolnosti. Někdo je schopen čelit většímu tlaku a někoho položí i něco menšího. Já jsem ze začátku svou práci moc řešila a téměř jsem si ji pak zprotivila. Teď se snažím více oddělit práci a osobní život a je to mnohem lepší.
daňka, (20. 08. 2012 06:46) Reagovat
Stejně jako každá práce, tak i u OSVČ záleží, jak se dotyčný práci nastaví. Pokud bude mít hodně zakázek, o které nebude chtít přijít, a bude pracovat od nevidím do nevidím, tak to může vyvolat syndrom vyhoření (podle mě, jsem laik). Asi tak...každá práce přináší nějaké riziko. Je nutné se obrnět.
Milena, (22. 01. 2013 05:43) Reagovat
Tak nadměrný objem práce je jen jeden faktor, který může způsobit syndrom vyhoření. Myslím, že důležitý je postoj k práci. Pokud člověk vidí ve své práci velký smysl a pracuje hodně snese to snáz než člověk, který sice pracuje standardních osm hodin denně, ale jeho práce ho nijak nenaplňuje.
Helena, (05. 04. 2013 04:10) Reagovat
Je to i o tom, jak se člověk k práci postaví. Myslím, že pro vznik syndromu vyhoření je nejhorší idealistická očekávání od práce. Člověk začne brát práci více než práci, nesetká se s pochopením a vyhoří.
Verča, (23. 04. 2013 04:56) Reagovat
Něco na tom bude. Na druhou stranu není nad to, když se opravdu člověk v práci může seberealizovat. Na některých pracovních místech to jde, někde jsou ty předpoklady pro seberealizaci horší.
Janča, (28. 02. 2015 01:56) Reagovat
taky se domnívám,že SV hrozí každému. Arogantní někdy právě mladí zapálení lidé,kteří mnohem brzy než bylo dříve zvykem-ta fáze, že si vyšší post zaslouží po nějaké době získání zkušeností, začnou zbytečně moc tlačit na pilu, protože jsou plní energie ideálů...ale přitom dostanou podtlak své podřízené, ale výsledek je, že sami svou přehnanou energii v počátku následně sami vyhoří.Ne nadarmo jsem jako mladá slýchávala od svých starších zkušenějších kolegů, šetři si energii "i na odpoledne, i na pátek i na další roky. Tomu jsem se smála. Teď když vím, že budu muset dělat ještě o tolik let déle než mí rodičové, chápu, proč nás ten SV ničí.Řekněte to všem mladým a všichni zpomalte a více si povídejte o blbostech třeba s kolegy v práci.JSOU to přeci lidé, s kterými jsme nejvíce hodin denně. A to by měl vědět každý šéf. Klid na pracovišti a pohoda, méně tlaku.
Slavej, (27. 04. 2013 07:26) Reagovat
Jojo, taky jsem se vymlouval, ale teď se cítím lépe.
zdenka, (12. 06. 2013 14:31) Reagovat
Prosím Vás aké sú odporúčania pre prax v rámci syndrómu vyhorenia u detských sestier?
Karolína, (11. 02. 2014 11:11) Reagovat
Myslíte prevenci nebo léčba? Prevence je snažit se o maximální duševní hygienu, hodně odpočívat, mít koníčky, třeba i aktivně relaxovat, nenosit si práci domů. Léčba se pak odvíjí od toho, v jakém stádiu vyhoření se nacházíte.
Gábina, (04. 08. 2014 12:10) Reagovat
Já jsem si syndromem prošla jako učitelka. Byla jsem strašně frustrovaná a myslela jsem si, že mě nemůže nic pomoc. Pak jsem odešla na mateřskou s tím, že pak to nějak vymyslím. Po návratu to bylo snad ještě horší. Nakonec jsem změnila školu. Přijde mi, že tam je to lepší, alespoň moje potíže se značně zmírnily. Někdy fakt změna pomůže.
Jana, (05. 11. 2014 12:21) Reagovat
Já bych potřebovala změnit nejen místo, ale obor, ale problém je, že vůbec netuším co bych mohla dělat. Potřebovala bych si nejdříve naučit cizí jazyk, ale je to strašně těžký, protože jak jsem vyhořelá, tak se nedokážu ke studiu vůbec motivovat.
Marie, (06. 01. 2015 06:29) Reagovat
Vždy jsem věděla, že něco jako syndrom vyhoření existuje, ale teď ho prožívám na vlastní kůži. Večer nemůžu spát, protože se mi nechce ráno do práce. Ráno se hůře vyhrabávám z postele, jsem unavená, podrážděná, pracuji pomalu, neefektivně a kvůli tomu si nosím práci domů, kde zase pracuju neefektivně, takže pracuju skoro pořád a přitom ne pořádně. Nevím, jak z toho kruhu ven.
Iveta, (01. 03. 2015 11:13) Reagovat
A nepomohlo by si vzít alespoň čtrnáct dní dovolenou. Možná to není ani syndrom vyhoření, ale je toho na vás moc. Pracujete neefektivně a pořád, tak třeba kdybyste si odpočala, přeťala byste ten bludný kruh a zase byste pracovala efektivně a zbývalo by vám více času na odpočinek.
Radil, (05. 05. 2015 13:53) Reagovat
Dovolená je jen krátký únik od problému. Za 2 - 3 týdny po návratu z dovolená do stejně stresujících podmínek jste na tom stejně, ne-li hůře.
Nový příspěvek

Chcete dostávat inspiraci pro zpestření vašeho zdravého života?

My se o to postaráme!

Copyright 2006–2017 © Syndrom-vyhoření.cz
Kontakty